Anýz vonný

Pimpinella anisum

Popis a výskyt

Silně aromatická jednoletá bylina až 60 cm vysoká pochází ze Středomoří a Středního východu a roste na teplých, slunných místech. Má vzpřímenou lodyhu a drobné bílé kvítky, květenstvím jsou okolíky, plodem je dvounažka.

Sběr a úprava

Listy se mohou sklízet prakticky kdykoliv, květy po rozkvětu a suchá semena (plody) se sbírají od července do září. Sbírá se celý okolík s velkou opatrností, aby se semena nevysypala, nejlépe do látkového či papírového sáčku. V léčitelství i kuchyni se uplatní hlavně semena. Léčebně slouží i jejich silice. Pro medicinální účely se ze semen pĭipravuje nálev či odvar a získává se z nich esenciální olej.

Účinné látky a užití

Anýz obsahuje aromatické silice, zejména anetol, semena jsou zdrojem minerálů a vitaminů, hlavně z řady B. Rostlina má pozitivní vliv na zažívání, působí proti nadýmání, zmírňuje křeče, má dezinfekční a antiseptické vlastnosti, ulevuje při kašli a dýchacích potížích, a proto najde uplatnění při nemocech dýchacího ústrojí, jako jsou dušnost, katary dýchacích cest, záněty průdušek i astma, v lidové medicíně se používal i při záškrtu. Anýzový čaj údajně zmírňuje příznaky menopauzy, nevolnosti v těhotenství a podporuje tvorbu mateřského mléka. Zevně působí antisepticky a poslouží při mykózách i proti parazitům, jako jsou vši nebo svrab. Má také repelentní účinky. Anýzová semínka se žvýkají pro osvěžení dechu a nálev z nich pomůže při chřipce a nachlazení. V kuchyni se využívají semínka, olej z nich i mladé listy přidávají se do polévek, omáček, pečiva a sladkostí. Jako koření slouží celá či mletá semena. Z anýzu se pĭipravují nealkoholické nápoje i věhlasné likéry, které v případě Francie a Řecka stojí na úrovni národních nápojů – pastis a ouzo. Spolu s pelyňkem, majoránkou a omanem je součástí slavného absintu. Esenciální olej je kromě využití v kuchyni a domácí lékárněceněný v parfumerii, přidává se do mýdel, past na zuby, ústních vod a pleťových krémů.

Zajímavost

Anýz je prý bylinou mládí, štěstí i věštění. Dříve se nosila snítka anýzu pro štěstí nebo si ji věšely ženy nad postel, aby jim pomohla udržet či navrátit mládí. Je součástí bylinných polštářů pro navození pozitivních snů a věštci si do koupele přidávali anýzový olej či se jím mazali před svými rituály. 

Anýz patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), jež je velmi bohatá na aromatické rostliny sloužící jako koĭení. Kromě jiných sem patří kmín, koriandr, kerblík, petržel, fenykl, libeček či římský kmín. Svou chutí ovšem anýz nejvíce připomíná zcela nepříbuznou lékořici, která patří do čeledi bobovitých (Fabaceae) a pro kulinářské i medicinální účely slouží její kořen. Chutí je anýzu velmi podobný badyán zvaný hvězdicovitý nebo čínský anýz, rovněž používaný jako koření. Jedná se o souplodí stromu badyáník pravý s domovem v Číně a jihovýchodní Asii.