ETA 211 aneb futuristická žehlička z vesmíru

Od 50. let na návrzích nových spotřebičů v podniku ETA s konstruktéry spolupracovali i designéři. To vedlo nejen k získání designových ocenění, ale i k vyššímu množství prodaných kusů. Příkladem moderního směřování firmy měla být i žehlička ETA 211 podle návrhu Stanislava Lachmana. 

ETA_211.jpg

Na projektu „trucžehličky“ nebo „nemravné žehličky“, jak se jí ještě ve výrobě přezdívalo, s Lachmanem pracoval konstruktér Jiří Kapr. Společnými silami se snažili vyvinout žehličku, která by zaujala i na zahraničních trzích. Popustili proto uzdu představivosti a v roce 1973 přišla do výroby žehlička 211 označovaná za Lachmanovu nejkontroverznější práci a jeden z nejpozoruhodnějších produktů pro domácnost, který v české historii vznikl.

Největší žehlicí plocha na světě

Speciální byl už kosodélníkový tvar žehlicí plochy se dvěma špičkami, díky nimž se s ní dalo žehlit bez nutnosti obracení směrem dopředu i dozadu. Žehlička 211 měla největší žehlicí plochu na světě a novinkou, kterou si ETA nechala patentovat, byla i možnost odkládat ji na bok na její nejdelší hranu.

ETA_211_zezadu.jpg

Nemravná žehlička měla 5 teplotních stupňů na různé druhy oděvů a byla dodávána se skládacím stojánkem pro podepření přívodního kabelu. V návodu k žehličce se noví majitelé mohli dočíst o ocenění, které žehlička posbírala: „Dokonalá konstrukční kvalita a avantgardní, účelné tvarové řešení těchto žehliček bylo oceněno právem užívat značky MONTREAL 67, přiznávané výrobkům nejvyšší úrovně.“ 

Žehlička vznikla ve dvou verzích – s uzavřenou (pod označením ETA 212) a otevřenou rukojetí. V Československu byla patentově chráněna, ale příliš se na trhu neujala, zahraniční nabídky ze Západu firma Elektro-Praga nikdy nevyužila.

I přes neúspěch na trhu se však stala českou designovou ikonou. Například se dostala i do výběru 100 nejdůležitějších kousků lokálního designu. Dnes už si bohužel málokdo dovolí přijít s tak odvážným produktem, i proto je třeba tuto žehličku připomínat.

mock1.jpg

Nová kniha: ETA v životě našich domácností

V našich končinách patří ke slovu domácnost tři písmena: ETA. Každý si vybaví s určitou obměnou ten vysavač, ten mixér, tu žehličku… Vizuálně bohatá kniha, na níž se podílel Jiří Hulák, historik designu z Národního technického muzea, a Kristina Šemberová, znalkyně gastronomie první republiky, přináší nejen retro podívanou od 40. let po současnost. Mapuje také proměnu našeho životního stylu prostřednictvím výrobků značky ETA.

Previous
Previous

Stanislav Lachman, průkopník českého tvarového vývoje a designu výrobků ETA

Next
Next

ETA v životě našich domácností