k

If you’d like to try an alternative to classic porcelain, then Tonda is the perfect complement to your home.

Newsletter


Follow us

NEWSLETTER

Chcete vědět jako první o novinkách a slevách v e-shopu?


Hledat

Obřadní chleby

Když se hosté vítají chlebem, je to znamení a přání nastolit s nimi dobrý vztah. Stejné je to i se zvykem našich předků, kdy se při polních pracích, ale hlavně při prvním setí přinášel na pole chléb. Hospodyně ho vzala do rukou a hospodář vyslovil přání, aby se zase urodilo tolik dobrého zrna, ze kterého bude dostatek nového chleba pro všechny. Tak píše Národopisný věstník českoslovanský. Takový chléb se dle obyčeje pekl z mouky vymlácené z nejlepšího prvního zrna minulé sklizně. To bylo pro tyto účely pečlivě střeženo před škůdci a uschováno většinou celý rok, až do setby následujícího roku. Obřadním chlebům přisuzují lidové zvyky magickou moc. Lidé věřili, že položení posvátného chleba na pole nebo jeho snědení před zahájením prvních polních prací povzbudí zasetá semena k růstu a že budou stejně tak kvalitní jako ta nejlepší, vybraná na pečení obřadního chleba. Z dobových záznamů pramení velká úcta k obřadnímu pečivu.

 

V Evropě byly tyto zvyky hojně rozšířeny a praktikovány. V Bulharsku se pekl kulatý nízký chléb s otvorem uvnitř, do kterého se sypalo zrno. V Rusku se obřadní chléb uchovával položený u obrazů svatých. Ve Finsku se pekl obrovský chléb, kvůli kterému se leckdy i bourala dvířka od pece. Ve Švédsku se pekl chléb naopak z posledních zrn úrody a ve tvaru placek. Na stole se objevil už na Vánoce a vydržet tam měl co nejdéle. Někde se pak schoval mezi obilí a vyndal se až s první setbou. Hospodyně ho odnesla na pole a rozdrobený zasela spolu s obilím do země nebo ho rozdala hospodářským zvířatům. V Česku se dochoval zvyk, kdy se schovávají drobečky od chleba z vánočního stolu a dávají se dobytku. U nás se obřadní pečivo peklo hlavně na Velikonoce. Pojídání mazance při velikonoční obchůzce pole mělo zajistit dobrou úrodu. Slovanské neplněné koláče s kruhovým otvorem uvnitř, takzvané mrváně, se používaly jako obřadní pečivo na Bílou neděli, první neděli po Velikonocích, kdy se mělo rozlámat a poházet po poli k zajištění dobrého růstu zrna. Obřadní pečivo mělo také různé tvary. Placky, koláče a chleby s otvorem uvnitř, pečivo ve tvaru kříže nebo postavy, ležaté osmičky a svastiky spojené s uctíváním slunce.

Ingredience

400 ml vlažneho mleka
42 g čerstveho droždi
1 lžice krupicoveho cukru
1 kg bio hladke pšenične mouky
sůl
3 žloutky
1 vejce na potřeni

Postup

Nejdřív připravíme kvásek. Do poloviny vlažného mléka rozdrobíme droždí, osladíme, promícháme a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Trvá to zhruba 10–15 minut. Mouku prosejeme do mísy, osolíme, uprostřed vytvoříme důlek, vlijeme do něj kvásek, zbylé mléko a přidáme žloutky. Vypracujeme hladké vláčné těsto, které se nelepí ke stěnám mísy. Zlehka ho poprášíme moukou, zakryjeme čistou utěrkou a necháme na teplém místě kynout, zhruba 1 hodinu, až zdvojnásobí svůj objem.

 

Vytvarujeme ho a ozdobíme podle chuti. Hotový výtvor dáme na plech vyložený pečicím papírem, potřeme ho rozšlehaným vejcem a necháme ještě 5–10 minut kynout. Pečeme ho v troubě předehřáté na 160 °C zhruba 50 minut dozlatova. Vyjmeme a necháme zchladnout.

 

Zaujali vás obřadní chleby? Víc zajímavých receptů a povídání o jídle, jaké jedli naši předci, najdete v knize Vaříme podle Herbáře 5, kterou si můžete objednat u nás na e-shopu. Pro ještě více povídání o jídle a jeho cestě na náš stůl si můžete objednat novou autorskou knihu Kateřiny Winterové Jíst a žít. Stačí kliknout na obrázek.

X