k

If you’d like to try an alternative to classic porcelain, then Tonda is the perfect complement to your home.

Newsletter


Follow us

NEWSLETTER

Chcete vědět jako první o novinkách a slevách v e-shopu?


Hledat

Lekce historie vánočních zvyků

S Vánocemi a vánočními svátky máme dodnes spojeno mnoho zvyků a některé z nich děláme již automaticky, jako například zdobení stromečku, přípravu štědrovečerní večeře či stavění betlémů. Pro naše dávné předky měly tyto zvyky hlubší významy, převážně náboženské, nechyběly ovšem ani odkazy na pohanské tradice. Všechny tyhle zvyky jsou tak krásné, až mě mrzí, že se musím každý rok snažit, abych dodržela alespoň nějaké z nich. Děti stejně nejvíc baví poklepávání stromů v sadu vařečkou, aby se příští rok zase urodilo. Je to takový náš rodinný novodobý zvyk, ale jsem ráda, že dětem dělá radost a předávají ho i svému mladšímu bratranci. Tradice přetrvávají, ale živé jsou, jen pokud se dodržují a udržují v rodině určitou pospolitost a radost se sdíleného času. Proto se snažím nebýt ve stresu, že jsem zase zapomněla koupit olovo a jestli bude letos stromeček ustrojen zlatými koulemi z 80. let nebo slaměnými ozdobami, je mi dočista fuk. Hlavně že budeme na sebe milí a nepohádáme se hned u snídaně kvůli nějaké prkotině. Vánoce jsou holt emočně náročné pro každého a musely být i pro naše předky.

 

A co je tedy provázelo celým tím svátečním časem?

 

Zvyky dodržované před Štědrým večerem

Vánoční stromeček

Tradice stavby a zdobení vánočních stromečků se v Čechách prvně objevila na počátku 19. století , konkrétně roku 1812 v rodině Jana Karla Liebicha, který tento zvyk odkoukal ve svém rodném Bavorsku. (Byl to mimochodem až do Vánoc 1816 ředitel Stavovského divadle, kde jsem před 20 lety začínala svou divadelní kariéru.) Pozvolna se tento zvyk rozšiřoval i dále, dnes je ozdobený stromeček nejcharakterističtějším symbolem Vánoc. Přípravu vánočního stromku měli na starosti muži, kteří museli stromek obstarat a tajně ho nazdobit, zatímco si děti hrály s ženami.

 

Stavba betlémů

Světnice byly ve Štědrý den již vyzdobeny a největší okrasu tvořil betlém, kterým doma lidé uctívali narození Krista. Stavěli ho muži se syny a betlém mohl nabývat velkých rozměrů. Zajímavé je, že tento zvyk vznikl vlastně na popud císaře Josefa ll., který koncem 18. století zakázal vystavování betlémů v kostelích. Aby se prý lidé při modlení nerozptylovali okouněním po figurkách kolem jesliček. O vánočních svátcích a historii píše krásně Kamila Skopová ve své knize Hody půsty masopusty.

Výroba zvykoslovných předmětů

Naši dávní předci, jejichž životy a zdroje obživy byly přímo navázány na přírodu, si před slavnostními příležitostmi, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce, vytvářeli zvykoslovné předměty, které měly symbolický význam. Jejich účelem bylo přinést do domu prosperitu nebo zajistit bohatou úrodu. Kmín a svěcené pečivo mělo chránit stavení, lidi a dobytek. Sušené houby a ovoce měly přinést bohatství nebo zajistit plodnost. Kynuté pečivo a hrách představovaly nabývání majetku. Červená jablíčka a stuhy znázorňují zdraví. Stálezelené větvičky krušpánku (buxusu) symbolizovaly příchod nového života ‒ jara, na který se už všichni hospodáři těšili.

 

Stavěli proto ježka, svět, krále, zahrádku, mikulášský vrkoč a další.

 

Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeří končil půst a byl jí přikládán velký význam, jelikož byla vyvrcholením adventu a vánočních svátků. Na stůl patřil bílý ubrus a slavnostní nádobí, nechyběl na něm chléb, vánočka, jablka, stála na něm i svíce a zdobený věneček ze zelených větví. Pokud v uplynulém roce zemřel nějaký člen rodiny, prostíralo se i pro něj. Jinde se nohy stolu svazovaly, aby se rodina ve stejném složení sešla i za rok. Večeře obsahovala prosté pokrmy. Začínala modlitbou a pokračovalo se konzumací polévky z hrachu či čočky, jáhlové či pohankové kaše slazené medem, kubou a na závěr se jedlo čerstvé i sušené ovoce.

 

Zvyky po Štědrovečerní večeři

Po štědrovečerní večeři, zatímco se čekalo, než se půjde na půlnoční bohoslužbu, krátily si rodiny čas dodržováním vánočních zvyků. Ty nebyly povětšinou náboženského charakteru, ale spíše odkazovaly k pohanským tradicím a pomáhaly předpovědět, co jim následující rok přinese.

Zvyky pro děti

Děti si ze skořápek ořechů a malé svíčky vyrobily lodičky, které pustily do nádoby s vodou. Podle pohybu lodičky poznaly, zda budou doma spokojené – když lodička zůstane u okraje, nebo zda se vydají na cestu – když se skořápka vydá doprostřed nádoby. Podle doby, po kterou skořápka dokázala plout a svíčka svítit, mohly i odhadnout, zda je čeká šťastný a dlouhý život.

 

Zvyky pro dospělé

Dospělí také hádali, co je v budoucnu čeká. Používali k tomu hrníčky obrácené dnem vzhůru, které ukrývaly předměty symbolizující bohatství – peníz, štěstí – zeleň nebo smrt – hlína. Otázky na život či na smrt zase symbolizoval tvar jadřinců v rozkrojeném jablku. Však to znáte, také vás zamrazí, když je jádřinec ve tvaru křížku a ne kytičky ?

 

Nezadané dívky

Spousta vánočních zvyků mířila na svobodné dívky ve věku na vdávání. Patří k nim házení střevícem či třesení stromkem. Hozený střevíc měl dívce a jejím rodičům ukázat, zda se v budoucím roce dívka vdá. Když špička střevíce směřovala ze dveří, může čekat vdavky, když mířila do světnice, zůstane ještě svobodná. Třesení stromkem probíhalo tak, že dívka po štědrovečerní večeři vyběhla ven a zatřásla mladou jabloní. Pak chvíli čekala a ze směru, z kterého uslyšela první psí štěkání, by měl přijít její ženich.

 

Rodinné zvyky

Společně rodina mohla lít olovo či si tahat štěstíčka. Štěstíčka byly nápisy na malých papírcích s jednoslovnými předpověďmi – štěstí, práce, cesta, bohatství atd. – které se vložily do misky a poté si je členové rodiny postupně vytahovali a četli z nich, co je v příštím roce čeká. Litím roztaveného olova do nádoby s vodou mohli jednotlivci získat odpovědi na otázky, které je již dlouho trápily, nebo podle výsledného tvaru odhadnout, co je v budoucnu čeká.

 

Štědrovečerní oslavy uzavíral den svatého Štěpána spojený s vánoční koledou. Prostřednictvím té se přálo známým a příbuzným všeho dobrého do nového roku. Nechybělo zpívání koled a recitování, které odstartovalo i další veselí, na které se v době adventu nemyslelo.

 

Ačkoliv se všichni těšíme na Vánoce, tak se bohužel staly dobou, kdy téměř není čas na odpočinek. Odpočiňte si u vánočního dílu Herbáře, kde vám představíme netradiční kapří recept, nejlepší cukroví a samozřejmě nesmí chybět ani vánočka. Pro zhlédnutí klikněte sem.

X