Když se ponoříte do úžasného světa domácího pěstování a zahradničení, ať už prakticky, nebo jen ze zvědavosti, dostanete se nepochybně k semenům. Začnete pátrat a ptát se, kde ta nejlepší pro vás můžete získat. A protože vás určitě zajímá i historie dané problematiky, napadne vás, stejně jako mně, jak asi fungoval obchod se semeny v naší minulosti a kdo za ním v Čechách stál. Takových podniků z minulého století, o jejichž slávě vyprávějí naši prarodiče v Čechách, není mnoho. Hvězdou semenářského nebe byl bezpochyby Jindřich Vaněk. Muž, který doslova na kolečku hlíny zbudoval zahrádkářskou velmoc první republiky. S jeho perfektně zpracovanými katalogy semínek a několika propagačními letáky jsem se potkala párkrát v antikvariátech a mohla jsem si je osahat i naživo, přímo v obchodě na Bubenské ulici v Praze, kde mají některé předměty té doby i vystaveny. Fenomén tohoto zahradnického obchodu žije v srdcích pamětníků a jejich potomků a je nasnadě představit, vám zvědavým i praktikujícím pěstitelům a zahradnicím, velikána semenářské obce i na mém blogu.

Jindřich Vaněk se narodil rodině českých vystěhovalců ve Slovinsku. Svůj velký sen si začal plnit roku 1899, kdy si v domě U Zlaté husy na Václavském Náměstí otevřel jeho první prodejnu semen. Velkými konkurenty mu v té době byly vídeňské firmy Wolfnerova semena a Rott und Vogel, nicméně díky píli, odhodlání a skvělému sortimentu se mu velmi brzy začalo dařit, a živnost tak mohl přesunout do Bubenské ulice v pražských Holešovicích, kde zakoupil rozlehlé pozemky vedle tehdejších jatek. Roku 1911 zde nechal vystavět dvoukřídlou provozní budovu a rezidenční dům navržený předními českými architekty Emilem Králíčkem a Matějem Blechou. Ačkoli si nová budova vysloužila příznačné jméno Maribor (odkaz k Vaňkovým kořenům), nikdo mu neřekl jinak než Vaňkův dům. Ještě dodnes se tato nádherná stavba vrcholné secese pyšní zbytky velkorysého štukovaného nápisu SEMENÁŘSTVÍ JINDŘ. VANĚK.

Stejně rychle, jak rostla sláva Vaňkova semenářství, přibývaly i vymoženosti v jeho podniku. Vedle dvora s proskleným přístřeškem zde nechal zbudovat sušičku semen, třídírnu a rozlehlý sklad. V dobách největší slávy závod čítal 120 zaměstnanců, z toho 50 jen v holešovickém provozu. Měl své rozlehlé pokusné zahrady a pole, obdržel na 228 různých vyznamenání a přes 17 tisíc pochvalných dopisů. Semena Vaněk se čile hlásila k jedničce na semenářském trhu nejen v Československu, ale i v zahraničí – největším zákazníkem tohoto burzovního rady byl dokonce dvůr černohorského krále Nikoly I.

Jindřich Vaněk nebyl však jen talentovaný podnikatel – především se uplatnil jako semenářský odborník. Jeho firma se mohla pochlubit množstvím nových odrůd, především macešek, které pojmenoval po sobě a své manželce. V letech 1906 až 1931 vydával vlastní pěstitelský časopis Vaňkův zahradnický rádce a taktéž napsal nespočet příspěvků do nejrůznějších časopisů a zahradnických listů. Není žádným tajemstvím, že jeho publikační činnost podporovala obchodní záměry, a tak vždy na konci každého vydání svého časopisu lákal odběratele k dalším objednávkám.

A ty se jenom hrnuly. V sortimentu semenářství Vaněk zákazníci totiž nalézali unikátní zboží, které jinde nebylo k sehnání. Kromě výběru zemědělských plodin, kterým se nemohla pochlubit žádná tehdejší osivářská firma, nabízel i okrasné druhy, cibuloviny, semena palem či kaktusů a mnoho dalších specialit. Mimo to prodával hnojiva, nářadí a vše, co k zahradě patří. Svůj milý smysl pro humor uplatnil například ve svém tradičním dárkovém zboží: „Vaňkova žertovná hlavička“, malý panáček v květináči, jehož hlava se vždy na jaře zazelenala. Největším majstrštykem však byla Vaňkova motyčka, nářadí se speciálně uzpůsobenou rukojetí pro snadnější manipulaci při okopávání, kterou si Jindřich zajistil obdiv a dík svých zákazníků.

Roku 1948 však firmu, stejně jako mnoho dalších tehdejších úspěšných podniků, postihlo únorové znárodnění, a Jindřich Vaněk tak ze dne na den přišel o veškeré živobytí. Ztráta celoživotního díla jej zasáhla natolik, že ještě tentýž rok spáchal sebevraždu. Ve firemní hale se později usadil státní podnik Sempra, který zde sídlí dodnes. Potomci Jindřicha Vaňka v restituci dostali nazpět pouze činžovní dům.
I přes tuto smutnou skutečnost firma Vaňkovo semenářství na počátku 90. let obnovila provoz, a ačkoli již navěky bude stát ve svém vlastním stínu, Jindřich by mohl být patřičně hrdý. Podnik vede vystudovaná zahradnice a Vaňkova pravnučka Olga Šerclová, která si ostatní prostory domu pronajímá od firmy Sempra, a kromě nejrůznějších druhů semen, hnojiv a bio přípravků nabízí i nejrůznější zahradnické náčiní. Semena Vaněk navštěvují i potomci dávných zákazníků, a tradice tak na Bubenské ulici žije dál.

Obliba semínek neupadá a to ani semínek původních odrůd, díky kterým se do české přírody vracejí její nejpřirozenější plodiny a odrůdy. Některé z nich si můžete koupit u nás na eshopu.