k

If you’d like to try an alternative to classic porcelain, then Tonda is the perfect complement to your home.

Newsletter


Follow us

NEWSLETTER

Chcete vědět jako první o novinkách a slevách v e-shopu?


Hledat

Svatojánské byliny

Svatojánská noc je lidová tradice, „magická“ noc v předvečer svátku svatého Jana Křtitele. Svatojánskou noc slavíme 24. června, kterou vrcholí období magických obyčejů spojených s kultem vody, ohně a zeleně navazující na předcházející slunovrat. V tuto kouzelnou dobu se počínají stírat hranice mezi reálným a nadpřirozeným světem, přičemž rituály plné čar a kouzel mají především očistný a milostný charakter.

Staří pohané se snažili projevit slunci svoji úctu pletením kol ze slámy a rákosů, které zapalovali a kutáleli z kopců. Tradici pálení ohňů zachoval i křesťanský svátek, kde se stalo symbolem světla náboženství.

S kultem zeleně bylo nejsilněji propojeno sbírání rostlin, které během svatojánské noci nabývalo kouzelných sil. Všechny byliny v tuto dobu sesbírané jsou svatým Janem křtěné, a svatojánské koření tak dokáže zahnat nejrůznější nemoci a chránit rodinu před zlými silami. Někde se rostliny sbíraly před východem slunce, jinde při poledním zvonění o svatojánském svátku.

 

Ačkoli se skladba svatojánského koření kraj od kraje lišila, neodmyslitelně do něho patří kvítí svatého Jana (třezalka), kapradí, pelyněk černobýl, jelení skok, mydlice, chrpa, bludníček, rozchodník, mateřídouška, devětsil, dobromysl, heřmánek, řebříček, šípková růže či zvonek. Aby si koření zachovalo magickou moc, musí ovšem vždy sestávat z devíti druhů. Těmto bylinám pak jsou přisuzovány nejrůznější kouzelné účinky. Krávy krmené svatojánským kořením hojně dojí, věnce a ratolesti z lípy, jetele či mateřídoušky ochraňují polnosti i domácnosti a dívce, která si svatojánské bylinky vloží pod polštář, se ve snu zjeví její nastávající.

Při sušení se byliny rozprostíraly po podlaze stavení a z této praktiky se nakonec vyvinul krásný, doposud v některých oblastech udržovaný, dětský nadílkový obyčej svatojánských postýlek. Děti nasbírají den před Svatým Janem svatojánské bylinky, ze kterých připraví malé lůžko s obrázkem či soškou svatého Jana Křtitele. Postýlku položí ke stolu, u kterého celá rodina obědvá. Věří, že svatý Jan chodí v tuto dobu po světě a v postýlce, kterou pro něj připravily, si tak může přes noc odpočinout. Za tuto službu pak druhého dne ráno najdou v postýlce vyležený dolík a sladkosti či penízky, které jim jako poděkování za nocleh věnoval sám svatý Jan.

Nejen svátky a různé rituály máme spojeny s bylinami, bylinám a semínků jsou v Česku zasvěceny i obchody nebo podniky. Tradičním semínkářstvím se zabýval Jindřich Vaněk už na konci 19. století a zjistit víc o jeho semínkářství můžete zde. Současnější vlnu milovníků bylinek reprezentuje Klára Hrdá ze Semínkovny.

You don't have permission to register
X