k

If you’d like to try an alternative to classic porcelain, then Tonda is the perfect complement to your home.

Newsletter


Follow us

NEWSLETTER

Chcete vědět jako první o novinkách a slevách v e-shopu?


Hledat

Svátek Všech svatých a Dušičky

Smrt patří k životu, a i když se jí moderní svět snaží vytlačit z našeho každodenního života posedlostí mládím, stejně se nás každého jednou či vícekrát dotkne. Nelíbí se mi, že se z přirozeného a nevyhnutelného konce dělá strašák, protože čím více se snažíme tuhle věc v našich myslích potlačit, tím více se jí bojíme a děláme, že neexistuje. Historie, tradice a zvyky našich předků nám mohou pomoci lépe se se smrtí vyrovnat a možná se na ni svým způsobem alespoň trochu připravit. Všichni chceme žít, vždyť život je tak krásný, to je jasné. Naši zesnulí si ale zaslouží uctivou i radostnou vzpomínku. Pojd’me se podívat, jak se  se ztrátou blízkých vyrovnávali lidé dříve a jak to chodí dnes.

 

Počátek listopadu máme spojený s návštěvou hřbitovů a úklidem hrobů našich blízkých. Je to často doba, kdy se sejde celá rodina a připomene si ty, kteří tu s námi již nejsou, zapálí svíčku a položí na hrob květiny či věnce. Svátek Všech svatých a Dušičky nás provázejí celým životem, proto se často ani nezamyslíme nad tím, jak tato tradice vznikla, proč se slaví zrovna v tuto dobu a jak ji slavili naši předci, které si právě v tomto období připomínáme.

Původ tradice

Zvyk uctívání památky zesnulých pochází již z předkřesťanské tradice, jeho počátky sahají až do starověku, kdy větší část dnešní Evropy obývali Keltové. Ti měřili rok na dvě období, na zimu a léto, a listopadový přechod mezi nimi byl určen jako počátek nového roku. Tomuto dnu se říkalo Samhaim (konec léta) a v tuto magickou noc se dle Keltů stírala hranice mezi živými a mrtvými. Pro ochranu živých před dušemi zemřelých se zapalovaly ohně a podél cest se rozmisťovaly svítilny vyrobené z vydlabaných řep. Na tuto keltskou tradici se postupem času zapomnělo a opětovného zájmu se jí dostalo až díky americkým osadníkům, díky kterým slaví především americké děti svátek zvaný Halloween, kdy vydlabané dýně s vyřezanými strašidelnými obličeji plní tu samou funkci u domů a obydlí.

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

První pozdně letní homemade věnec 🌾#latesummer #homemade #venec #decoration #pumpkin #poppy

Příspěvek sdílený Kateřina Winterová (@katerina_winterova_official),

 

Evropa si keltskou tradici nedochovala vlivem katolické církve, která neměla zájem o zachování pohanských zvyklostí. Přesto i církev konala bohoslužby za zesnulé, tradice svátku Všech svatých sahá až k počátku 7. století, kdy se v římském Pantheonu uctívali římští bohové a vzpomínalo se na zemřelé. Církev proto obě tradice spojila a od 10. století nahradila Samhain svátkem, který slavíme dodnes, Památkou zesnulých 1. listopadu, a den poté Dušičkami. Zatímco svátek Všech svatých má být vzpomínkou na duše, které již blaženosti došly, Dušičky slouží k připomenutí duší, které se ocitly v očistci.

 


V dušičkovém díle Herbáře jsme se byli podívat za panem Raimundem Niederführem, který se specializuje na výrobu ozdobných rakví, které se vyráběly ještě za Rakouska-Uherska. Krásu starých rakví si připomeňte v dušičkovém díle, který je na stránkách České televize. Pro zhlédnutí klikněte sem.


Zvyky našich předků

Na českém území se věřilo, že v předvečer Dušiček duše zemřelých vystupují z očistce, aby si odpočinuly od věčných útrap, a při prvním ranním zvonění se vracejí. Příbuzní z živého světa se jim snažili těchto pár hodin zpříjemnit různými způsoby. Hospodáři plnili lampy máslem místo olejem, aby si trápené duše mohli ošetřit rány a popáleniny, hospodyně pekly takzvané „dušičky“ nebo pečivo ve tvaru kostí, kosti svatých, které nechávali u hrobů nebo jimi obdarovávali pocestné a žebráky. Příbuzní hříšníků v předvečer Dušiček pili studené mléko, které mělo stejně jako máslo pomoci duším hříšníků od bolestí. Jednou ze starých tradic bylo i hodování na hrobech.

 

Vedle těchto rodinných zvyklostí se slouží až do dnešní doby na hřbitovech a v kostelech bohoslužby za zemřelé.

 

Jak chutnalo tradiční dušičkové pečivo dušičky? Nejlepší bude, když si ho sami zkusíte vyrobit! Podívejte se na recept na boží milosti kliknutím sem.

 

Titulní fotka článku pochází z polského hřbitova v Rakoszyce a je z Flickru.

You don't have permission to register
X