S dietami moc zkušeností nemám, vlastně žádnou, ale co se týká různých směrů ve výživě a jejich  filozofie, tam už mám zážitky bohatší. Osobní i ty z vyprávění. Ještě si pamatuju pokusy o nákup vegetariánského jídla v restauraci před dvaceti lety. Brambory se zeleninovou přílohou, hranolky s kečupem a balkánský salát. Naopak dnes se regály nabídkou raw, bio, vegan či paleo sortimentu jenom hemží. Samozřejmě hlavně ve zdravých výživách. Zatím, bohužel. Až mám někdy pocit, že jsem úplně mimo, když si ke svačině ukrojím kousek chleba s máslem. Nicméně aby se v tom čert vyznal, co si vybrat jako nejvhodnější výživový směr pro své tělo a duši nebo jen pro pár týdnů svého života, přináším vám takového malého průvodce. Co vám sedí nejvíce? Co vás inspiruje? Těším se na vaše příspěvky!

Veganská strava
Jak možná víte, vegani nejedí nic živočišného původu včetně vajec, mléčných produktů a medu. Jejich styl je spíš životní filozofie než jen způsob stravování – nečiní tak jen pro zdraví, ale taky z etických a environmentálních důvodů. Vegani totiž věří, že moderní způsob hospodaření je špatný pro životní prostředí a dlouhodobě neudržitelný. Myslejí si, že pokud by bylo všechno naše jídlo rostlinného původu, pro životní prostředí by to bylo zdravé, zvířata by trpěla méně, produkovalo by se více jídla, a lidé by na tom byli z hlediska fyzické i psychické kondice lépe. Mezi vegany existují i lidé, kteří se stravují ještě přísněji. Například frutariánství je striktní forma veganství, kdy strava zahrnuje pouze ovoce, ořechy a semena. Při sběru plodů navíc nesmí zranit rostlinu, a proto jedí někteří frutariáni jen plody, které spadly na zem. Klíčky semen rostlin se zase živí sprutariáni a vitariáni konzumují svoji stravu v podobě šťáv a džusů vyrobených především z ovoce a zeleniny.

cover

Na veganský způsob jsem připravila i tento salát ze syrové řepy a mrkve

Vegetariánská strava
Nejpočetnější skupinou vegetariánů jsou lakto-ovovegetariáni, jinými slovy lidé, kteří nejedí potraviny živočišného původu, ale vejce, mléčné produkty a med ano. Má se za to, že vegetariáni váží méně, jsou méně nemocní a v průměru žijí déle než lidé, kteří jedí maso. Mezi vegetariány se někdy počítají i semivegetariáni, někdy též nazýváni částeční vegetariáni. Ti konzumují jen některé druhy masa a potraviny živočišného původu. Ze svého jídelníčku však striktně vylučují tmavé druhy masa, na kterých si zkrátka nepochutnají.

20161211-pohankova kase_MG_6096

Vyzkoušejte moji pohankovou kaši třeba k snídani.

Raw strava
Raw neboli „syrová“ strava zahrnuje takové jídlo, které nebylo tepelně upraveno teplotou nad 42 stupňů Celsia, ale nejlépe je neupravovaná. Dále je bio bez konzervantů, pesticidů nebo GMO. Tepelně se neupravuje, protože teploty hubí enzymy, které nám pomáhají s trávením jídla. Jinak si je tělo musí vytvářet samo, což nám ubírá energii. Jsme pak unavení a po tepelně zpracovaném jídle se cítíme těžce. Lidé, kteří se stravují raw, věří, že tělo může samo vytvořit jen omezené množství enzymů a taková činnost navíc urychluje proces stárnutí. Raw strava se skládá minimálně ze 75 % syrového ovoce, zeleniny, semínek, ořechů, superpotravin a klíčků. Můžete je jíst v syrové formě nebo jako džus nebo smoothie.

kešu krém 3

Raw sladkosti jsou lahodné. Miluji tento kešu krém, třeba vám také zachutná!

Makrobiotika
Makrobiotika je životní styl a dietní režim, který je založen na taoistickém učení jin a jang. Makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána. Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje apod.

Čím nás může inspirovat raw, veganská, vegetariánská strava a makrobiotika? Náš jídelníček by měl mít dostatek ovoce a zeleniny a ořechů, semínek a zelených klíčků a tyto stravovací směry nás tím mohou inspirovat zejména v období půstu při detoxu organismu. Když přitom navíc podpoříme lokální výrobce potravin a omezíme či z jídelníčku zcela vyřadíme průmyslově zpracovávané potraviny, tím lépe pro zdraví.

Paleo strava
Tento směr se navrací ke způsobu stravování lovců a sběračů. Jeho zakladatelem je sportovec Mark Sisson a má bourat zavedené stereotypy, přenastavovat naše geny. Tvrdí například, že konzumace obilnin vede k nadměrné produkci inzulinu, ukládání tuků a k srdečním chorobám. Naopak doporučuje, že by hlavním zdrojem příjmu kalorií měly být živočišné potraviny, dále pak ořechy, semínka, zelenina a ovoce. Radí, že se má jíst vždy, když máte hlad, pohybovat se často a pomalu.

Bezlepková dieta
Na rozdíl od makrobiotiky je při bezlepkové dietě zakázáno konzumovat obiloviny, které obsahují lepek, tj. pšenici (včetně špaldy), žito, žitovec, ječmen, řadu odrůd ovsa a veškeré potraviny, které jmenované obilniny obsahují. Jedná se o výrobky z mouky – chléb, pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky, vločky, kroupy, krupky, lámanku, krupici, rostlinné maso seitan. Je nutné si dávat pozor na potraviny, ve kterých byla mouka použita jako přídavek.

Čím nám může prospět bezlepková dieta a paleo? O škodlivosti lepku, který se vyskytuje především v obilninách, se toho můžeme dočíst mnoho. Pokud netrpíte alergií na lepek a bezlepková dieta pro vás nepředstavuje zdravotní nutnost, stojí za to vyzkoušet lepek alespoň omezit. Jeho přílišná konzumace nesvědčí nervům, kůži, štítné žláze, plodnosti, může zvyšovat riziko cukrovky, jak tvrdí např. americký lékař Davis, který vydal knihu Život bez pšenice, nebo čeští výživoví poradci Petr Fořt a Ivan Mach. Přímo za vznik řady onemocnění jsou zodpovědné zejména toxické prolaminy pšenice (prolaminy jsou bohaté na aminokyseliny glutamin a prolin, který je ve střevě obtížně štěpitelný).

20161211-_MG_6932

Na zdravém müsli (bezlepkové granole) si pochutná celá rodina.

Dělená strava
Dělená strava řadí potraviny do 3 skupin, a to podle odlišného způsobu zpracování v trávicím traktu.

První skupinou jsou bílkoviny, druhou sacharidy a třetí „neutrální potraviny“. Potraviny obsahující hodně bílkovin potřebují pro své úspěšné strávení velmi nízké pH, a tudíž hodně kyselé prostředí. U sacharidů je tomu přesně naopak. Ty vyžadují vysoké pH (tedy zásadité prostředí). Jakmile se obě látky tráví spolu, nedochází k jejich optimálnímu rozkladu a v průběhu postupu trávicí trubicí může docházet k uvolňování látek ne zrovna optimálních pro fungování organismu. Skupina neutrálních potravin se konzumuje buď samotná, nebo ji lze kombinovat libovolně s oběma skupinami (patří sem především tuky a mléčné výrobky).

Pokud se jedná o střídání obou druhů potravin, většinou se uvádí pravidlo, že se celý den jí buď bílkoviny, nebo sacharidy, a tyto dny by se měly víceméně střídat. Ti, kdo pochybují o principu této metody, zase uvádějí, že když už rozdělovat, tak klidně stačí separovat pouze v rámci jednoho jídla (mezi jídly ovšem musí být významná pauza). Vše je nutno doplnit vyváženým a pravidelným pitným režimem.

hladkaancka_MG_0009

Polévka hladká ančka vás v období půstu zasytí.

Freeganství
Freegani nesouhlasí s konzumní společností. Vymezují se vůči plýtvání a rozložení bohatství ve světě. Vychází z přesvědčení, že kvůli dnes fungujícímu systému ovládanému touhou po zisku a moci jsou vykořisťováni lidé, zvířata i příroda.

Freegani hledají alternativní způsoby, jak se uživit, mezi které patří dumpster diving, v překladu potápění do popelnice. Takto získávají jídlo, případně znovu použitelné věci. Mezi takové aktivity můžeme zařadit i squatting, opravování rozbitých produktů, zahradničení a další ekologické a bezpeněžní aktivity.

Dieta podle krevní skupiny
Naše tělo identifikuje pomocí chemických látek zvaných antigeny, které se nacházejí v buňkách každého organismu, zda je látka tělu vlastní, či cizí. A právě jeden z antigenů je zodpovědný za rozpoznání krevní skupiny. Každá krevní skupina má odlišný antigen s osobitou chemickou strukturou – krevní skupina A má na červených krvinkách antigen A, skupina B antigen B, AB antigeny oba a skupina 0 nemá antigen žádný.

Když imunitní systém vašeho těla rozpozná, že do organismu vstoupil cizí antigen, hlavním úkolem je vytvořit protilátky s cílem vetřelce „navázat“, a umožnit tak jeho destrukci. Když se  protilátka náhodně setká s cizím antigenem, dojde k reakci, která se nazývá aglutinace – shlukování. Protilátky se navážou na virový antigen a učiní jej přilnavým. Když jsou buňky, viry, parazité a bakterie aglutinovány, lepí se dohromady a vytvoří shluk, což usnadní jejich likvidaci. Zastánci diety podle krevní skupiny tvrdí, že krevní skupině A vyhovuje např. vegetariánská strava a bílé maso. Béčku maso červené, obiloviny, luštěniny, AB např. králík, skopové, ovoce, ořechy a nule jídla s vysokým obsahem bílkovin.