k

If you’d like to try an alternative to classic porcelain, then Tonda is the perfect complement to your home.

Newsletter


Follow us

NEWSLETTER

Chcete vědět jako první o novinkách a slevách v e-shopu?


Hledat

Návrat původních živočichů do krajiny

Dávno předtím, než byly téměř všude na dohled domy, pole, dráty elektrického vedení nebo silnice, probíhali se po českých lesích a loukách živočichové, které dnes známe spíše z obrázkových knížek nebo ze zoologických zahrad. Vlci, pratuři nebo divocí koně obývali naše území společně s lidmi a plnili v něm úlohu, kterou po nich jejich šlechtění potomci přebrat nezvládli. Díky větší ochraně a úsilí různých organizací se ovšem původní živočichové začínají do české přírody pomalu vracet. Přesto se ani jejich návrat neobejde bez kontroverzí.

Zdroj: Česká krajina, foto: Michal Köpping

Důvody vymizení divoké zvěře z našeho území

Mezi důvody, kvůli kterým původní živočichové vymizeli z české přírody, bezpochyby patří lidská činnost. Ať už šlo o lov kvůli masu, rozrůstající se zemědělství, nebo například výsadbu exotických druhů stromů, které neposkytovaly přirozenou potravu a úkryt živočichům, počty zvěře postupně začaly ubývat. Mezi oběti lidského řádění lze započítat vlky, kteří se na českém území objevili naposledy před 100 lety, pratury vyhubené v 17. století nebo losy v 16. století.

Návrat vlků, jejich přínos a problémy s tím spojené

Nešetrnému chování vůči živočichům se v posledních desetiletích pokouší zabránit přísnější ochrana velkých šelem v Evropě. To v Česku vedlo k přirozenému návratu jednotlivých vlků do Beskyd, kde se v roce 1994 objevili poprvé po 80 letech. Od té doby se jejich počty postupně zvyšují. Přítomnost vlků v přírodě může znamenat různá pozitiva, ale i negativa. Vlci, kteří jsou vysoce postavení na potravním řetězci, pomáhají s regulací přemnožené zvěře, jako jsou srnci, jeleni nebo divoká prasata, a tím hrají i důležitou roli pro ekosystém. Z testů prováděných na Slovensku, kde se vlci vyskytují delší dobu než v Česku, se ukazuje, že na místech, kde vlci žijí, jsou jeleni méně zasaženi plicními parazity a divoká prasata téměř netrpí morem divokých prasat. Ne nadarmo se jim proto přezdívá „lesní doktoři“.

 

V poslední době se ovšem objevují zprávy i z druhého spektra, které mluví o škodlivém vlivu vlků na hospodářská zvířata. Počet zvěře uhynulé kvůli vlkům se pohybuje pod 1 % a množství vlků je stále velmi nízké, aby se jejich počty, v rámci záchrany hospodářské zvěře, daly regulovat. Chovatelé se přesto mohou chránit. Nejrizikovějšími místy jsou horské a podhorské pastviny shodné s migračními trasami vlků, na kterých jsou ohrožena nechráněná stáda ovcí nebo koz. Účinnými prostředky, jimiž lze zabránit napadení vlky, jsou pastevečtí psi nebo elektrické ohradníky, na které chovatelé mohou využít i dotační výzvy Operačního programu Životního prostředí na ochranu zvěře proti vlkům, medvědům, rysům i jestřábům. Někdy také pomůže obyčejný strašák do zelí nebo šustivé fáborky na ohradnících.

 

Velký návrat velkých kopytníků

Jiným příkladem návratu vyhubených živočichů na naše území je případ velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a zpětně vyšlechtěných praturů –, kteří se díky neziskové organizaci Česká krajina zabydleli v bývalém vojenském areálu Milovice a nově i v Národním parku Podyjí. Tím, že byli do Milovic zpětně umístěni, se reliéf tamní krajiny začal měnit zpět do podoby, která byla přírodě vlastní před staletími a kterou hospodářská zvířata vlivem šlechtění pro maso či mléko již nahradit nedokázala. Vlivem změn, jež zahrnující zarůstání krajiny a rozšíření expanzivních druhů trávy, se z přírody začaly pomalu vytrácet různé druhy motýlů či ptactva.

 

Důkaz o pozitivním účinku velkých kopytníků na milovickou přírodu lze pozorovat již nyní – do Milovic se vrátil hořec křížatý, své místo zde našli i korýši nebo krutihlavové a bylo zde zpozorováno na 59 druhů motýlů.

You don't have permission to register
X