Když jsme se v Herbáři začali zajímat o pěstování původních odrůd zeleniny, ovoce a květin, měli jsme následně velkou radost z toho, jak vás téma zaujalo. Na všechny otázky na svém Facebooku jsme skoro ani nestihli reagovat, kolik jich bylo! A proto jsem se rozhodla, že sepíšu takového malého průvodce původními odrůdami a také trochu vysvětlím, o co jde lidem, kteří se jimi zabývají a věnují se semenaření a pěstitelství profesionálně a s láskou k přírodě. Určitě se podívejte na jejich webové stránky a neváhejte některé z nich dokonce navštívit. Tak jako já v Herbáři.

Co je původní odrůda
Jak už jsme nastínili v tomto článku, původní odrůda rostliny je starý druh, ze kterého se šlechtily další a nové typy zeleniny, ovoce a květin. Postupem let se však trh s osivem omezil především na tzv. F1 hybridy, z jejichž semen se nedá dál pěstovat nebo z nich vyrostou slabé a neplodné rostlinky. Je to z určitého pohledu marketingový tah, zahradníci jsou tak na obchodu s osivem závislejší a musejí si rok co rok pravidelně kupovat nová  semínka. Takovému osivu se říká „F1 hybridní“. Oproti tomu „nehybridní“ osivo jednou zasijete a další sezonu si ze semen rostliny můžete vypěstovat další. V současnosti jde lidem, kteří se snaží pěstovat a udržovat původní odrůdy, o zachování biodiverzity (rozmanitosti) v zemědělství, které se musí řídit poměrně omezující osivářskou legislativou, již neměl od doby během druhé světové války a po ní iniciativu nikdo změnit. S takto starým nastavením pravidel, která měla tehdy rychle řešit krizovou potravinovou situaci, je komplikované uvést nekonformní odrůdu do oběhu. Pokud takováto odrůda není na ministerstvu registrovaná, hrozí za takovou činnost od ministerstva zemědělství sankce.

Kde sehnat „nehybridní osivo“

Permasemínka
„Skrze permasemínka chci činit zahrádky pestřejší a zdravější,“ tvrdí Marek Kvapil, zakladatel Semínkové farmy, kde se rozhodl  pěstovat a odkud distribuuje permasemínka. Markovou snahou je rozšiřovat kolekci nehybridních, neprůmyslových odrůd, které si v dalších letech snadno namnožíte sami, ale v obchodě jejich semínka neseženete. I když se však tento semenář snaží současný stav přístupu k biodiverzitě změnit, není to lehké. Pokud nějakou odrůdu ministerstvo zemědělství neregistruje, distribuce a prodej takové odrůdy je nelegální činnost. A tak se Marek Kvapil rozhodl, že se pokusí svázanou osivářskou legislativu poněkud uvolnit. Napsal otevřený dopis ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a evropským poslancům. S ministrem zemědělství si sjednal schůzku, z které vyplynuly některé změny, jež popsal na svém zahradnickém blogu.

Marek Kvapil semenaří na své permakulturní zahradě a zahradničení se věnuje profesionálně. Ptáte se, co je permakultura?  „Uvědomělá přeměna krajiny napodobující přirozené vztahy, která poskytuje dostatek potravy a energie k uspokojení místních potřeb,“ vysvětluje zakladatel konceptu Bill Mollison, který jej založil spolu s Davidem Holmgrenem. Obecně jde o přístup, který vychází z principů tradičního zemědělství a poznatků moderní vědy.

Kukuřičná-zrna-Malované-hory

Foto: archiv Marka Kvapila, Potravinové zahrady

Semínkovna
Podobnými zásadami chce lidi inspirovat a na problém monopolní produkce F1 hybridního osiva upozornit i Semínkovna, svobodná iniciativa botaničky z trojské botanické zahrady Kláry Hrdé, která se inspirovala ve Francii projektem tzv. Grainothèque. Iniciativa Kláry Hrdé je vlastně taková semínková knihovna, která lidem umožňuje bezplatně sdílet nehybridní osivo. „Lidé do semínkovny vkládají přebytky semínek ze své zahrádky a ke schránce může přijít kdokoliv a semínka si vypůjčit, vypěstovat si je a své přebytky zase vrátit, aby si je mohl vzít zase někdo další,“ popisuje Klára Hrdá. Botanička v rozhovoru pro portál EcoFuture zdůrazňuje důležitost osiva i ve vztahu k udržitelnosti i politice a byznysu. „Objevují se informace, že produkce F1 hybridů nemusí být do budoucna schopna dostatečně rychle reagovat na nové podmínky (změny klimatu, nové škůdce apod.), což by pro náš potravinový systém mohlo mít značně negativní dopady,“ upozorňuje na problém jednodruhovosti trhu a nabídky Klára Hrdá. Zatímco hlad naštěstí s F1 hybridy ještě řešit nemusíme, semínka jinde v Evropě rozpoutávají dokonce soudní spory mezi velkoobchody. Francouzská semenářská firma Kokopelli prodávala semena původních, neregistrovaných odrůd, a společnost Baumax ji proto zažalovala pro nekalou konkurenci. Díky tomuto sporu se otevřela diskuze, kdy veřejnost a zemědělská komunita začala s požadavky na změnu osivářské legislativy působit na politiky. „Ti nechtěli přijít o své voliče a k částečným změnám v osivářské legislativě nakonec došlo. Věřím, že i zde v České republice jednou dojde k podobným změnám, protože ani Češi si nebudou chtít nechat vzít své místní odrůdy, a budou za ně bojovat,“ uzavírá Klára Hrdá.

Gengel
Společnost Gengel uchovává  staré a krajové odrůdy rostlin, mezi které patří dokonce semínka starého hrášku rodiny Hejzlarovy, jež ho s sebou přenášela během druhé světové války po Evropě skoro jako poklad. Jméno si tato společnost dala po staré odrůdě krajového ječmene a vytkla si za cíl chránit biodiverzitu, která je kvůli monopolní komerční produkci F1 hybridů ohrožena. „Základním rozdílem, kterým se nabídka odrůd Gengelu liší od jiných nabídek rostlin, je to, že zde naleznete staré druhy a odrůdy, které se dnes běžně nepěstují a nejsou jinde k dispozici. Z pohledu pěstitele nám jde nejen o vypěstování plodů pro konzum, ale hlavně osiva pro další setí pro vaši zahrádku, a tím uchování odrůdy pro budoucnost. Nejedná se zde tedy o komerční obchodní katalog osiv, ale o svépomocnou síť pěstitelů,“ prezentuje se Gengel.

mix-divokych-rajcat

Foto: archiv Marka Kvapila, Permasemínka

Planta naturalis
V Plantě naturalis pana Bradny z Markvartic jsme už natáčeli i pro Herbář. Pan Bradna pěstuje staré odrůdy především lučních a léčivých rostlin a skalniček, seženete u něj například macešky, mochnu, hvozdíky, chrpu, vlčí mák…

Pan Bradna založil novou louku, ze které si udělal mystické místo připomínající keltskou mohylu. Chcete-li takovou „původní louku“ založit, půda by na ni měla být připravená jako při zakládání trávníku. Pokud vám první rok louka bude připomínat pleveliště, s nervy vydržte. Jak říká pan Bradna (ale i třeba zemědělec Martin Hutař, se kterým si můžete přečíst rozhovor zde), plevele nejsou na škodu, protože udržují mikroklima a vlhkost, jež některé druhy rostlin potřebují.

Genová banka Olomouc
Výzkumný ústav v Olomouci uchovává obvyklé i krajové odrůdy zeleniny, aromatické, kořenové i léčivé rostliny z České republiky i střední Evropy. V seznamu má až přes 11 tisíc položek včetně světově unikátní kolekce česneku. Bezmála polovina krajových odrůd pochází i z jižní Moravy a Bílých Karpat. „Dalo by se říct, že druhou půlku kolekce tvoří materiály, které jsme získali v rámci mezinárodních sběrových expedic na západní a střední Sibiři. V rámci mezinárodní spolupráce tu máme malé subkolekce česneku ze Španělska, Portugalska, Polska a Německa,“ říká přírodovědkyně Helena Stavělíková. Výzkumný ústav se o genetický materiál nejen stará, ale bezplatně jej zapůjčuje vysokým školám, pěstitelům, šlechtitelům a vědeckým pracovištím. Nové přírůstky krajových odrůd nebo planých rostlin občas do výzkumného ústavu přinesou i sami drobní pěstitelé.

gelbe-kirschen

Foto: archiv Marka Kvapila, Permasemínka

Cover foto: archiv Marka Kvapila, Permasemínka